Advent v jinačí době

Běžně se označuje pojmem „advent“ období 4 týdnů před Vánoci, pro které je charakteristická vánoční výzdoba (někde k vidění už na začátku listopadu), nákupní horečka a všudypřítomné vyhrávání koled. Jako kdyby čtyři týdny bujarého veselí směřovaly celou dobu k vysněnému klidu a míru Vánoc. V jistém smyslu je to ale přesně naopak, než to prožívali lidé dříve. Co si lidé zpívávali za písničky, když se blížily Vánoce? I o tom je tento článek. Příjemné počtení. 😊 

Advent pochází z latinského slova adventus, které znamená přicházející. Jedná se původně o postní období, které dříve trvalo i déle než čtyři týdny před Vánoci (v některých oblastech začínal půst už po svatém Martinovi).

Po období oslav úrody, konce hospodářského roku a poutí přicházelo období zklidnění. Většinou se tak dělo po svaté Kateřině 25. 11., kdy se konaly poslední zábavy.

Svatá Kateřina zavěsila housle do komína.

V období adventu byly zakázané tance, zábavy a zpěv. Lidé se měli postit, odklonit se od pozemských radovánek a připravovat se (duchovně i prací) na následující svátky. Nicméně na venkově se křesťanská tradice adventu mísila se zakořeněnými předkřesťanskými zvyklostmi a navzájem se ovlivňovaly.

Tak se dříve v adventu objevovaly různé postavy, které se sice vázaly k jednotlivým svatým (Luca na Lucii, Peruchty na Barboru, sv. Ambrož), se samotnými světci ale neměly mnoho společného. Většinou chodily v bílém, obcházely chalupy, vyplácely nezbedníky a dohlížely na dodržování pravidel, které se s nimi vázaly (na Lucii se například nesmělo příst).

Přísný půst si venkovský lid vykládal po svém a místo velkých zábav se v soukromí chalup konaly sešlosti sice menší, nicméně často také plné veselí. Prostor pro takové potkávání byl při přástkách, při kterých se předlo, paličkovalo, nebo jinak lehce manuálně pracovalo. Na přástky, které byly ženskou záležitostí, přicházeli do chalup i mladíci a nezřídka se potom poklidná práce přástevnic změnila v malou taneční zábavu.

Advent a postní doba byla dříve spojována s fialovou barvou, která symbolizovala pokoru a pokání. Během této doby se také konaly ranní mše k uctění Panny Marie, kterým se říkalo roráty.

Roráty

Ačkoli byl zpěv světských písní v adventu nevítaný, přece jen se nejednalo o období, ve kterém si naši předci nezpívali. Zpívalo se při ranních mších, nazývaných roráty (z lat. Rorate coeli – Rosu dejte nebesa, úvodní mešní písně). Písním, které se při těchto jitřních mších zpívaly, se také říká roráty.

Jak děti v adventu neochudit o písničky s vánoční tematikou a zároveň zůstat v náladě očekávání narozením Ježíška? Nejjednodušší je vybrat si některou z adventních písní a vynechat pár posledních slok o narození Ježíše. Například Byla cesta:

Také si můžete v tomto období s dětmi vyrobit rolničkové štěrchátko, pomocí kterého můžete adventní písničky jemně doprovázet.